Superpočítač na rádiové záblesky

Svět okolo nás nám přináší nové a nové záhady. Vědci prahnou po jejich zkoumání, ale bez nejnovější techniky to není možné. Mezi velmi žhavou novinku patří objevení výskytu rádiových záblesku. Vědci zatím pouze předpokládají, že mohou vznikat při obrovských vesmírných explozích, jako je supernova nebo třeba srážka černých děr. Letí k nám rychlostí blesku miliardu let. A jejich prozkoumání může přinést nové informace o složení vesmíru. Při lovu těchto rádiových záblesků instalovali astronomové vysokorychlostní kamery na radioteleskop v Nizozemí. A na tyto kamery byl připojen superpočítač, který je považován za nejvýkonnější.

sluneční výbuch

Superpočítač ARTS by bral každý hráč videoher

 

Už podle názvu superpočítač je jasné, že to nebude žádné tintítko. Disponuje opravdu velmi výkonným procesorem. Širokoúhlé kamery, které snímají rádiové záblesky, musí za sekundu vytvořit 20 tisíc snímků. A aby bylo možné tak velké množství snímků kvalitně vytvořit a zpracovat bylo potřeba přijít s nějakým hodně výkonným počítačem. Nizozemští astronomové to tedy vzali do vlastních rukou a superpočítač nejen vymysleli, ale také sestrojili. Celý tento počítač pohánějí grafické procesory, které ke hraní používají velmi často hráči počítačových her. A čím disponuje tento počítač, že je nazýván superpočítačem? Zmíněných grafických procesorů tam najdete 200. A zvládnou zpracovat neskutečné množství dat. Uvádí se až 4 terabajty za sekundu. Pro představu, je to mnohem více než zvládne zpracovat celý internet v Nizozemí, kde jak už bylo uváděno, tento počítač vznikl.

věděcký stroj

Extrémní zatížení superpočítačů

 

Síla hardwaru i softwaru u těchto velmi výkonnostních počítačů je velmi velká. Proto přináší i spoustu problémů. Mezi největší samozřejmě patří ochlazování a napájení. Tyto počítače jsou totiž sestavovány z velkého množství paralelně zapojených procesorů. A jejich spotřeba je opravdu gigantická. Dalším problémem je vysoký přenos dat. Rychlost přenosu je limitována rychlostí světla ať už se jedná o optickou nebo kabelovou síť.

Postavte si ostrov

Když se řekne umělý ostrov, většina z nás si vybaví fotografie krásných prosluněných Palmových ostrovů u Dubaje. Možná máme pocit, že jde o „ráj na zemi“ a možná umíme dohlédnout dál a promyslet si vliv těchto obřích staveb na prostředí. Každopádně stavba jakéhokoliv ostrova se potýká s řadou technických a legislativních problémů, včetně dopadů na životní prostředí.
taška pod slunečníkem
Jedním z problémů vybudování si vlastního ostrova je otázka vlastnictví. Ačkoliv oceány pokrývají větší část povrchu Země než pevnina, jsou využívány pouze pasivně k lovu ryb a těžbě nerostných surovin. Bohužel s nimi není zacházeno jako s půdou, o kterou se její vlastníci starají, aby z ní měli dlouhodobý užitek. V tomto směru jsou oceány vytěžovány a jejich přírodní i nerostné bohatství drancováno.

Komu patří oceány?

Vlastnictví moří a oceánů je zatím veřejné a pobřežní oblasti využívají jednotlivé státy, ke kterým oblast geograficky přísluší. Těžba a rybolov jsou upravovány mezinárodními dohodami. Přesto, když Čína začala budovat souostroví v Jihočínském moři, zvedla se vlna nevole a řada států protestovala. Stejnou kritiku vyvolali plány Izraele vybudovat ostrov na dohled od pásma Gazy. Obojí spojuje otázka bezpečnosti, kdy budování letišť s potenciálem sloužit i jako letecké základny, může ohrožovat okolní státy.
výletní loď
Důvodem k těmto stavbám je snaha rozšířit své vlastní území, které může mít třeba turistické využití zahrnující výstavbu letišť, hotelů a rekreačních center. Nebo může být využito jako rezidenční oblast. Vždyť některé z ostrovů si kupují celebrity do osobního vlastnictví. Jiným příkladem je úvaha Nizozemců o stavbě ostrova ve tvaru tulipánu, který by byl určitou bariérou proti přílivovým vlnám. Podobný je i společný projekt Nizozemců, Dánů a Němců na stavbu ostrova za účelem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Stavba se neobejde bez GPS

Ačkoliv jde technologický vývoj dopředu, není vlastní výstavba umělých ostrovů ani zdaleka jednoduchá. Pokud je na určeném místě útes, stane se základnou pro ostrov. V opačném případě jsou na pevnině vytěženy obrovské bloky kamene a na místě jsou speciálním jeřábem umísťovány z lodí na mořské dno. Veškerý proces výstavby je pečlivě monitorován pomocí GPS. Samotný masiv ostrova je postupně navršen z písku a kamení, jež jsou zároveň těženy z mořského dna. Když je ostrov vytvořen, přicházejí komplikace se stavbou výškových budov. Jejich projektanti musí počítat s pečlivým rozložením váhy stavby a vyřešit její správné ukotvení. Ještě komplikovanější je situace v místech s rizikem zemětřesení. Součástí projektů jsou počítačové simulace. K dotvoření umělého prostředí slouží i navezení půdy a vytvoření zelených zahrad.
Pod tlakem veřejnosti i mezinárodních organizací je vcelku brán ohled na životní prostředí. Snad tyto megalomanské projekty přinášejí i něco dobrého, jako je výskyt nových druhů ryb u dunajského pobřeží. Technologie tedy máme a umíme je skvěle využít. Přesto není cena za takové úsilí příliš vysoká?

Nůž pro MacGyvera

Každý kluk od malička toužil po vlastním noži a tato touha přetrvává navzdory všem iPodům, Xboxům a samozřejmě chytrým telefonům. Tátové si rádi zavzpomínají na své dětství a nějaký ten nabroušený kousek nakonec vyberou. Jenže když stojí nad nabídkou dnešních obchodů, neodolají a kromě nové „rybičky“ sáhnou i po vychytané novince třeba od Victorinoxu nebo Leathermana.
nůž a kompas
Nůž se po právu stává naším dlouholetým a vytrvalým přítelem a spojencem. Hledáme ho při balení outdoorového vybavení na menší i větší túru, při přípravě na kempování, při cestě na chatu nebo jen při výpravě do lesa na houby. Reklama se nám snaží místo něj vnutit i různé multifunkční karty, ale upřímně, karta není nůž.
multifunkční nůž

Nabídka nástrojů v multifunkčních nožích je takřka nekonečná

Základem každého „chlapského“ zavíracího nože je čepel a pilka. Oblíbenými nástroji jsou také různé typy otvíráků, vývrtka, nůžky, šroubovák, pinzeta, párátko a pilník. Vášnivým cyklistům se bude hodit multifunkční klíč a kleště, nástroj na opravu kola a křížový šroubovák. Pro střelce naleznete nůž se šroubovákem na výměnu zahrdlení brokové hlavně, nástavcem na čištění nebo s metrem na změření trofeje. Na výlety do přírody a příležitostné kempování možná sáhnete po noži se lžící, vidličkou a karabinou.
Novinkou ve výbavě jsou také různá LED svítidla, které jsou součástí nože. V záchranářském noži najdete hrot pro rozbití okna, čepel na řezání bezpečnostních pásů, pilku na řezání tříštivého skla a navíc může být střenka luminiscenční, aby i ve tmě byl nůž snadno viditelný. I pro zarputilé outdoorové nadšence se dá najít pár specialit, třeba signální píšťalka a křesadlo.
turista s batohem
Pravdou ale je, že ani MacGyver by s takovým multifunkčním nožem nepostavil v pralese hotel. Ať nás výrobci přesvědčují jakkoliv, když něco potřebujeme spravit, není nad opravdové nástroje. Nůž byl přeci především určen k řezání. V případě nouze se nám ale zavírací nůž vždy hodí.


 

Úsvit robotiky

Různé sci-fi filmy barvitě vykreslují, jak by mohl vypadat svět ovládaný roboty a na druhé straně, jak nám roboti mohou být užiteční. Otázky umělé inteligence nezaměstnávají pouze inženýry, ale i právníky nebo ekonomy. O roku 2010 kontinuálně stoupá počet prodaných robotů v řádech desítek procent.
žena robot
Zákony robotiky
Aby umělá inteligence nevymazala z povrchu zemského lidskou rasu, formuloval Isaac Asimov tři základní zákony robotiky. Jistě není překvapivé, že občanskoprávní pravidla pro robotiku schválená v únoru 2017 Evropským parlamentem přímo doporučují tato pravidla pro výrobce a konstruktéry robotů. Navíc dávají podnět k vypracování podrobných etických pravidel, které by nebránily dalšímu technickému pokroku, ale zároveň by chránily zájmy lidstva.
automatická sekačka na trávu
Domácí práce? Žádný problém
Když se podíváme do českých domácností, najdeme v nich řadu robotů, botů i androidů, jak se umělé inteligenci říká. Určitě nám šetří práci. Robotické vysavače a mopy za nás uklízejí podlahy, další roboti nám umyjí okna, na zahradě jezdí robotická sekačka a bazénový robot udržuje povrch čistý a vodu průzračnou. Časem se asi do domácnosti nastěhují i robotičtí pomocníci typu Buddyho, kteří s námi budou mluvit, přečtou nám knihu, vzbudí nás, udělají s dětmi úkoly nebo poradí, co uvařit k večeři.
Ještě větší boom než v domácnostech zažívá robotika v průmyslu. Robotickou linku dnes najdete nejen ve velkých firmách, ale i středních podnicích. Průkopníkem v tomto směru jsou jistě automobilky, tam jsou robotizované montážní linky běžnou praxí. Stejným směrem se ubírá i výroba elektroniky, textilu nebo kontrola kvality vyrobených potravin. Roboti dnes svařují, obsluhují lisy a soustruhy, kovají, balí, třídí a rovnají.
Roboti jako naše součást
Stále více se uplatňují v medicíně a výzkumu. Vývoj se soustředí třeba na vytvoření robotického srdce nebo autonomního robotického chirurga. Specializovaní roboti zachraňují životy, protože mohou zneškodňovat výbušniny, sloužit jako automatický plovák a zachraňovat tonoucí plavce nebo jen sbírat ropné skvrny na hladině moře. Využití umělé inteligence sahá až tak daleko, kam samotná lidská představivost.

Jak se pracovalo v minulosti a co nám nabízí moderní doba dnes?

Naši pradědové a prababičky, žili v podstatě jiným způsobem, než jsme zvyklí dnes my. My žijeme v moderní době, bez jaké bychom byli zcela ztraceni, neboť nás opravdu velmi rozmlsala. Co tedy museli podstoupit naši pradědové, jak se pracovalo, žilo a co v té době nabízela jejich moderní technika?
nářadí na vše

Minulost a současnost

V minulosti naši předkové, používali techniku, jaká se dnes opravdu velmi liší. Pro ně byli důležité věci, jako jsou:
–          gramofon – my dnes používáme klasické druhy přehrávačů, mobilní telefon a mnoho vyspělejších technologií k přenosu hudby a dat
–          historické telefony – dnes je nehradili mobily, tablety, počítače, a mnoho dalšího
–          počítače – dříve se postupně vyvíjeli, dnes jsou naší samozřejmostí a nezbytnou součástí komunikace, vzdělávání, práce, podnikání a řídíme s nimi různorodé druhy moderní techniky. Věděli jste, že historie počítačů, je opravdu bohatá? Kdy tedy vznikl první? Historie samočinných počítačů začíná na začátku 40. let 20. století. V roce 1941 zkonstruoval v Německu Konrad Zuse první malý reléový počítač ZUSE Z4. Doba ale stále modernizovala a vytvářela, až máme dnešní podobu moderní techniky
–          automobily – dříve se lidé spokojili se značkami automobilů, jako byly Tatra anebo Benz. Dnes je tak vyspělá doba, že se umíme spokojit s technikou nejvyšší kvality a vyspělosti. Kolem 20 století, se začalo poprvé bádat nad elektro automobily, kterých je dnes mnoho druhů a typů
–          stroje – dřív se museli lidé spokojit s nářadím, orali ručně, využívala se koňská síla. Dnes je tomu opravdu jinak. Bez těžkých strojů a techniky, se my v žádném případě neobejdeme. Patří mezi naši každodenní pomoc, bez které bychom už neuměli fungovat. A koně? Nahradili moderní stroje, různých druhů a typů.
posuvné měřítko
Věřte, že rozdílů, minulosti a dnešní moderní doby, je opravdu velmi mnoho. Dá se říci, že srovnávat dnešní techniku a techniku naší minulosti, je opravdu nekonečný příběh. Každopádně, je to velmi dokonalá historie a ponaučení, jaké všichni můžeme znát.