Levandulové souznění

Tak krásná a přesto jednoduchá polo-keříčková bylinka levandule sklízí ve světě čím dál více úspěchů. Nemá ráda hodně vody a dobře snáší sucho. Vypěstovat si ji můžeme sami ze samotného semena, ale pozor proces samotného klíčení trvá až 5 týdnů. A pokud ji chceme hned, tak máme možnost zakoupit samotné mladé rostlinky, tedy sazeničky. Některé se dají pěstovat v květináčcích, truhlících nebo i na zahradě a případně na poli. Zní to jako nesmysl, každopádně je to realita a tam je každá sazenice ručně zasazena.
francouzské levandule na poli
A že jste ještě neviděli půdu, kde je tolik řádků s levandulí? Málokdo ví, že základem některého podnikání byla samotná levandule, která je svým způsobem originální. Ta nejpodstatnější a nejdůležitější. Můžeme se přesvědčit pouhou návštěvou atraktivních webových stránek – levandulovakavarna. Říkáte si, že znáte levanduli jak v šatní skříni, tak trochu i v kuchyni? A už jste ochutnali tu specifickou chuť limonády, dezertu nebo dokonce dort…? Zajímá vás i třeba takový malý fialový obchůdek nebo komentovaná prohlídka statku s polem? Stačí jednoduše vyrazit a udělat si jeden krásný výlet na Moravu. Návštěvou nejen webovek můžete udělat radost sami sobě i dětem.
 levandule obchod
Levandule a zdraví
Takzvaná univerzální levandule léčí a má všestranné použití. Tento fialový květinkový zázrak, který můžeme také označit za„elixír života“ má blahodárné účinky na celý organismus. K využití se používají především květy, které se sušené dále zpracovávají. Od samotné koupele, která zaručí uklidnění a odpočinek pro léčivou stránku a to třeba na obyčejný kašel…
levandulové kytice
Při výrobním procesu je levandule velmi aromatická a práce je tak velmi příjemná. Navíc se také dá využít při výrobě mýdel, kosmetických přípravků, vonných polštářků… Domácnost bude i s pouhým Provence polštářkem nebo vonnou svíčkou zajímavější a vy budete klidnější a spokojenější. Je to úžas, kterému nikdy neodoláte.

Historická vozidla a motocykly

Snem mnoha mužů, a nejen jich, je mít v garáži pěkné auto. Ne všichni zdaleka upřednostňují nákup nového vozu. Jsou tací, a není jich málo, kteří shánějí staré vozidlo, které si vypiplají do originality k obrazu svému. Sehnat vysněný model nemusí být mnohdy jednoduché, nehledě na pořizovací cenu. Ideální je, pokud najdeme zaprášeného veterána u příbuzných ve stodole. Takové štěstí však každý nemá a pak nezbývá nic jiného než hledat.
staré auto na vrakovišti
Veteráni v běžném provozu
I v dnešní době, kdy všude kolem nás jsou auta a motorky různých značek, tvarů a kubatur, se rádi ohlédneme za krásou starých časů. Jistě nenecháme bez povšimnutí, když uvidíme pěkného veterána. Setkat se s ním můžeme na různých veteránských srazech, ale také v běžném provozu. Mnoho majitelů těchto úžasných a v neposlední řadě hodnotných strojů je používá příležitostně i pro každodenní potřebu, čímž projevují také notnou dávku odvahy.
starý motocykl
Kritéria a způsobilost vozidla
Samozřejmě i takový veterán musí splňovat platná kritéria pro provoz na pozemních komunikacích. I přes absenci některých bezpečnostních prvků, kterými samozřejmě historická vozidla v kontextu s dnešními požadavky na bezpečnost nedisponují, musí být vozidlo způsobilé. U veteránů platí dokonce dvojí hledisko.
1.       Technická klasifikace vozidla
2.       Skupina zachovalosti vozidla
Technickou prohlídku absolvuje historické vozidlo na stanici STK. Aby mohlo vozidlo vyjet na silnici, musí mít z této kontroly kladné stanovisko. V opačném případě, tak jako u automobilů či motocyklů mladších ročníků, je nutné nalezené závady odstranit a absolvovat kontrolní prohlídku ve stanoveném termínu. Pokud má veterán klasické černo-bílé značky (SPZ), pak prohlídkou na STK to v kladném případě končí a majitel stroje může jezdit další dva roky.
vyladěný veterán
Veteránské značky
Pokud se však jedná o historické vozidlo se speciální zeleno-bílou SPZ označenou symbolem „V“, musí vozidlo absolvovat klubovou a poté i krajskou testaci HV, kterou zajistí klub, jehož jste členem. Projdete-li přísným hodnocením komisařů, pak vám vystaví osvědčení na dobu 1 roku.
Základním kritériem, kdy může být vozidlo testováno na historickou původnost, je jeho stáří. To nesmí být mladší 30-ti let (v roce 2017 nesmí být rok výroby pro testované vozidlo mladší než rok 1987). S vozidlem se zkoumají všechny dostupné údaje a dokumenty – zahraniční TP, nabývací dokumenty (kupní smlouva). Pokud není k dispozici nic, co by prokazovalo jeho původ, přichází na řadu internetové zdroje.

Jste začínající horolezec?

Pak ve Vašem slovníku nesmí tyto pojmy chybět.

Horolezectvíje druh sportu, záliba, odreagování, pro někoho dokonce životní styl. Pojem horolezectví se postupem času rozšířil o spoustu činností, dnes jich zahrnuje opravdu mnoho a tak ho přesně specifikovat není úplně možné.
výbava horolezce
Horolezectví se dělí podle terénu:
·         lezení na umělých stěnách (zpravidla v halách)
·         tzv. bouldering  (lezení bez lana nízko nad zemí)
·         sportovní lezení krátkých cest na skalách
·         lezení v horách
·         bigwall (znamená vícedélkové až vícedenní cesty na skále)
·         lezení ledů
·         drytooling (překonáváte skalní partie s mačkami a cepíny jako při lezení ledů)
·         horolezectví v ledovcových velehorách
·         výškové horolezectví (ve vysokých velehorách)
·         závodní lezení
horolezecká stěna
Vybavení, bez kterého se žádný horolezec neobejde:
Sedák neboli sedací úvaz, prsák neboli hrudní úvaz, horolezecké lano, jistítko neboli lanová brzda, slaňovací osma, cepín a mačky, pohorky neboli lezečky, blokant, přilba, skoby, kladivo, karabiny, expreska, lékárnička, magnésium, případně bivakovací vybavení (žďárák, spací pytel, čelová lampa, karimatka, přenosný vařič, ešus, apod.).
 
Styly přelezů:
Na základě stylu, jakým daný objekt přelezete, se dokáže vyhodnotit Váš lezecký výkon.
1.       On sight– přelez takzvaně na první pohled, lezec není dopředu seznámen s cestou
2.       Flash– přelez na první pokus bez odsednutí, lezec cestu mohl vidět nebo mu někdo druhý při lezení radí.
3.       Rot punkt, Red point– lezec je jištěn pomocí lana zdola, začíná se pod cestou bez připravených expresek a jiných prostředků, je zakázáno odpočívat na jistících bodech.
4.       Pink point– lezec je jištěn pomocí lana zdola, v jistících bodech už jsou připraveny tzv. expresky, tím je výstup lehčí, také je zakázané odpočívat v jistících bodech.
5.       All free– je povolený odpočinek v jistících bodech, po pádu je možné pokračovat ve výstupu a lezec si dopředu může prostudovat cestu.
6.        Top rope – lezec je jištěn pomocí lana shora, které prochází jištěním nad lezcem.
7.       Free solo– lezec není nijak jištěný.
 
Pokud dáváte přednost lezení na umělých stěnách, můžete některou bez obav navštívit. Pro začátečníky jsou připraveny kurzy a hodiny s instruktorem, který Vás do všeho zasvětí. K dispozici budete mít také potřebné vybavení. Nechcete lézt sami? Pozvěte přátele a užijte společnou chvilku.

Fenomén zvaný Scrapbooking

Většina už o něm jistě slyšela. Ten kdo ho ale nezná, po přečtení dalších řádků nejspíš vyzkouší  a troufám si říci, že po prvním dokončeném projektu tomuto koníčku doslova propadne. Scrapbooking je totiž doslova pohlcující kreativní činnost, která nám dopřeje hodiny a hodiny potěšení a jako bonus nám pod rukama vznikne třeba jedinečné album plné osobitě poskládaných fotografií.
obrázky holčičky
Název v překladu znamená „Kniha výstřižků“, složenina slova Scrap, znamenající ústřižek, výstřižek a Book, tedy kniha. Jde tedy především o výrobu velmi originálních a jedinečných alb plných fotografií obohacených třeba o různé ozdoby ústřižky či nápisy, ale také deníků, přání, pozvánek či jmenovek.

Scrapbooking není tak úplně novodobou záležitostí, jak by se mohlo zdát.  Svůj původ má v Anglii dokonce už v 15. Století. Jeho nová éra pak započala v USA  v 80. letech 20. století, kde se stal velmi oblíbený.
lepené výstřižky

Projekt life a Cardmaking

Velmi oblíbenou formou je tzv. Project life. Tedy deník poskládaný z vašich fotografií, hesel či nápisů, pozvánek i vstupenek, prostě všeho, co vás napadne a váže se ke konkrétním zážitkům, uspořádané hezky a kreativně na jedné stránce. Záleží jen na vás, zda si své životní události budete takto uchovávat denně nebo měsíčně či zachytíte jen to podstatné.

Důležitá je pouze vaše fantazie, která vše dotvoří a spojí v dokonalý celek.
Cardmaking je pro změnu výroba jednoduchých a osobitých přání, při které lze využíváte úplně stejné věci jako v předešlých případech. Rovněž se výborně doplňuje s technikami jako razítkování, decoupage, quilling či embossing.
 
Než se pustíte do prvního projektu, je dobré si opatřit pár nezbytností.

Kromě fotografií, pohledů či vstupenek budete potřebovat:

·         papír – jednoduchý barevný, vzorovaný s motivem…
·         kapsy a alba na vkládání fotografií a kartiček, prázdné kartičky či přání
·         různé ozdoby a dekorace – papírové, plastové, kovové i dřevěné
·         ostatní pomůcky – nůžky, lepidlo, samolepící čtverečky, ozdobné raznice, děrovací kleště, případně embossovací a vyřezávací strojek
vysačky se zahradou
A pokud už máte vše, co je třeba, pusťte se do práce, výsledek stojí za to.

Tvoření z polymerových hmot

Že jste název nikdy neslyšeli? A co třeba Fimo, Premo nebo Cernit, to už vám něco říká? Jistě ano. V posledních letech je kreativní práce s nimi velmi oblíbená především kvůli jejich vlastnostem a možnostem využití. Polymerová hmota je vlastně PVC upravené do podoby modelovací hmoty, aby se s ní dalo snadno pracovat. Je velmi podobná modelíně, ale finální výtvor je možné vytvrdit v troubě cca na 110 °C po dobu 30 minut, aby se výsledný výrobek stal trvalým.
polymerová hmota
Jednotlivé nabízené hmoty se odlišují hlavně svými vlastnostmi např. tuhostí, což poznáte podle toho, jak snadno se vám s ní bude pracovat. Každému ale vyhovuje něco jiného. Vybírat lze z velmi široké škály barev. K dostání jsou i speciální řady barev obsahující různé příměsi, sehnat tak lze například barvy metalické či s přidanými třpytkami. Barvy a jednotlivé hmoty mezi sebou lze i kombinovat.

Co lze vyrobit?

Tvoření s polymerovou hmotou je velmi jednoduché a zvládne ho každý. S využitím různých pomůcek můžeme tvořit hotová umělecká díla. Polymerové hmoty se používají na výrobu šperků a ozdob, výrobu miniatur předmětů, potravin či zvířat, na výrobu figurek, na ozdobné zdobení příborů, nejčastěji lžiček i výrobu drobných dekorací.

Nejčastěji se polymerové hmoty využívají k výrobě šperků, které mohou být extravagantní
i elegantní, jednoduché i složité, jednobarevné i mnohobarevné. Fantazii se meze neklade. Díky vlastnostem hmoty a jednoduchosti zpracování lze vytvořit opravdu cokoli. Navíc můžeme ještě před vytvrzením v troubě jednotlivé výrobky dozdobit a dobarvit s využitím speciálních inkoustů či pudrů.

Na internetu najdete spoustu inspirace i návodů, od jednoduchých postupů až po ty složité.  Každý si tak doma může vytvořit vlastní kolekci šperků a doplňků a střídat je podle nálady.
květinový náramek

Co vše je potřeba?

Po začátek nic speciálního. Kromě hmoty v požadovaných barvách si vystačíte s podložkou, nožíkem a válečkem a samozřejmě je potřeba opatřit si různé komponenty v závislosti na tom, co budete vyrábět.

Pro koho se ale záliba stane koníčkem, už se neobejde bez extrudéru, textur, speciálních nožíků a vykrajovátek či inkoustů a pudrů.
A pokud si nevíte rady, pořídit si můžete už připravené sady, ve kterých jsou dodány, v závislosti na požadovaném výrobku, všechny potřebné komponenty včetně polymerové hmoty.

Sběratelství je tradiční, ale zároveň i velmi pozoruhodné

Sběratelství je vcelku známý a starý koníček, ale dokáže opravdu nadchnout a plně člověka pohltit, někdy až tak, že pro vzniklé sbírky je třeba vyčlenit speciální místnost.
staré mince
Sbírat lze takřka cokoli, co lze uchovávat a organizovat. Já osobně jsem jako malá sbírala plechovky od nápojů, jako starší pak krabičky od cigaret.

Sbírání některých předmětů je tak časté, že tato oblast má i vlastní název, patří sem třeba:

·         Bibliofilie – sbírání starých i nových knih
·         Filatelie – sbírání poštovních známek
·         Numismatika -sbírání mincí
·         Filografie – sbírání autogramů
·         Filokartie – sbírání pohlednic
·         Militarie – sbírání armádních předmětů
album známek
Ovšem sbírají se i věci méně tradiční. V roce 1965 vznikl Klub sběratelů kuriozit, který sdružuje členy sbírající netradiční předměty. Má přibližně 1000 členů, vydává vlastní časopis a pořádá pravidelná setkání a výstavy. Mezi tyto netradiční obory sběratelství patří určitě sbírání pivních suvenýrů, etiket, tácků, zátek atd., sbírání sýrových etiket, kapesních kalendářů, čajových sáčků, cukříků, miniatur, anekdot, hlavolamů či obalů od čokolád, to ale zdaleka není vše.

Velmi krásné, alespoň pro mne, je i sběratelství turistických známek či vizitek, které je zároveň spojeno se zážitkem z návštěvy nejrůznějších míst naší země. Kromě toho to může být i pěkná rodinná tradice.
Sběratelství přináší radost a svým způsobem i soutěživost. V rámci sběratelství mohou vznikat i velmi cenné sbírky a může tak jít o jistou formu investice. Mezi cenné sbírky patří především sbírky historických předmětů, obrazů, mincí či známek. Tyto sbírky lze i různě vystavovat a zpřístupňovat širokému publiku.

Sběratelství je do jisté míry časově a jak už bylo psáno výše, někdy i finančně náročné.  Sběratelé předměty do sbírek shánějí a posléze je pečlivě organizují a zařazují, archivují a starají se o ně. A to často stojí čas i peníze. Nicméně u věcí jako krabičky od zápalek, pohlednice či různé etikety se velkých investic bát spíše nemusíte.
sběr plechovek
Shrnu-li nějak tento koníček, je krásný a svým způsobem může být i velmi užitečný a poučný, protože v mnoha sbírkách se ukazuje doba minulá, její chod, její způsob užívání věcí, myšlenky a představy a to je velmi cenné pro nás a naši budoucnost.